|
|
Problematika svrabu jako nozokomiální nákaza
Kováříková, Pavla ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Eislerová, Iva (oponent)
v ČJ Cílem mé bakalářské práce bylo přiblížit problematiku onemocnění svrabem jakožto nozokomiální nákazou. Toto onemocnění patří mezi nejčastější kožní parazitární onemocnění a nezřídka hrozí jeho zavlečení do zdravotnického zařízení. Nozokomiální infekce jsou jedním z důležitých ukazatelů kvality poskytované ošetřovatelské péče, a proto zdravotníci věnují velkou pozornost prevenci nemocničním nákazám. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části se věnuji samotnému onemocnění svrabem, epidemiologické situaci, nemocem z povolání a legislativě. Výzkumná část se zabývá dostupností osobních ochranných pomůcek, které jsou důležité pro prevenci nozokomiálních infekcí. Dále pak sleduje znalosti zdravotnických pracovníků a možnosti získávání potřebných informací. Rovněž je hodnocen výskyt nozokomiálních infekcí u dotazovaných a procentuální zastoupení onemocnění svrabem. Z dosažených výsledků je zjevné, že se skutečně jedná o časté parazitární onemocnění, u kterého jsou dobře známy příčiny i projevy, ale ne vždy je toto onemocnění diagnostikováno správně. Vzhledem k vysoké hygienické úrovni klientů je zaměňováno za jiná svědivá neinfekční onemocnění a tudíž pacienti ani personál nebývají náležitě ostražití k možnosti přenosu. Z dosažených výsledků vyplynulo, že byť jsou dosažené...
|
|
|
Možnosti prevence nozokomiálních nákaz močového ústrojí na oddělení dlouhodobé intenzivní péče
Jánská, Pavla ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Zatočilová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá infekcí mo ových cest a jejich preventivním opat eními, která m žeme poskytnout p i realizaci ošet ovatelské pé e o pacienta s mo ovým katétrem. V teoretické ásti práce jsou zahrnuty kapitoly o obecném úvodu do nozokomiálních nákaz, epidemiologie a patogeneze, diagnostika a lé ba infekce mo ových cest. Obsahuje i jejich antibiotickou lé bu a rezistenci. Hlavní ást je zam ena na prevenci infekce mo ových cest. V nuji se p edevším správné indikaci katetrizace, alternativním možnostem, materiál m a ošet ovatelské pé i o mo ové katétry. Empirická ást práce obsahuje výzkum zam ený na zjišt ní preventivních opat ení, která jsou realizována v praxi. Jejich porovnání mezi sebou a srovnání s nejnov jšími výzkumy a doporu eními. Výzkumné šet ení p ineslo jak pozitivní tak negativní výsledky. N která z doporu ení prevence infekce mo ových cest jsou dodržována jiná opomíjená. Byly také zjišt ny rozdíly mezi respondenty na jednotlivých pracovištích i v porovnání mezi pracovišti. I p es p ítomnost standardu, nejsou postupy sjednocené. klí ová slova: nozokomiální nákaza, prevence, intenzivní pé e, mo ový trakt, ošet ovatelská pé e
|
|
|
Výskyt a molekulární typizace kmenů Clostridium difficile v České republice
Malinová, Anna ; Jirásková, Alena (vedoucí práce) ; Čáp, Michal (oponent)
Clostridium difficile je významným původcem nemocničních střevních infekcí. Souhrnně jsou onemocnění způsobená C. difficile označována jako CDAD (Clostridium difficile associated disease) a v posledním desetiletí je pozorován celosvětový nárůst jejich výskytu a závažnosti. Přesto jsou údaje o výskytu CDAD v České republice značně omezené. Hlavním cílem této práce bylo pomocí metod PCR toxinotypizace, PCR ribotypizace a MLVA (multilocus variable number tandem repeat analysis) charakterizovat kmeny C. difficile, které byly izolovány od pacientů s gastrointestinální symptomatologií hospitalizovaných ve 4 pražských zdravotnických zařízeních v letech 2008 - 2011. Mezi 273 izoláty C. difficile jsme identifikovali 8 toxinotypů (0, III, IV, V, VI, VIII, IX a XXIII) a 63 ribotypů. Nejčastějšími byly ribotypy 596 (23,4 %), 017 (13,9 %) a 176 (7 %). Z hlediska zastoupení ribotypů se situace v České republice nejvíce podobá situaci v Polsku. Pomocí metody MLVA jsme kmeny patřící do ribotypů 017, 017/1 a 017/2 a ribotypů 596 a 596/1 zařadili do 5 a 4 klonálních skupin, žádná ze skupin ovšem neměla dominantní zastoupení v některé z nemocnic. C. difficile je také významný zvířecí patogen, proto jsme provedli studii, jejímž cílem bylo izolovat C. difficile ze stolice selat na náhodně vybrané farmě. C. difficile se nám...
|
|
|
Výskyt MRSA v Nemocnici Havlíčkův Brod v letech 2009 - 2013
KOUDELOVÁ, Šárka
Staphylococcus aureus je gram-pozitivní bakterie, se kterou se až jedna třetina populace setkává jako s přirozenou mikroflórou sliznice, zejména nosní. Pokud nejde o vnímavého jedince, patogen v těle nevyvolá žádnou reakci. V opačném případě může S. aureus vyvolat vážná onemocnění od drobných hnisavých onemocnění až po vážné sepse, které mohou končit až smrtí (Votava, 2010). Velký problém však nastává, pokud je jedinec infikován Methicilin-rezistentním druhem Staphylococcus aureus (MRSA). Tento kmen je rezistentní k většině antibiotik, jeho léčba je tedy složitější a finančně náročnější. Největším problémem MRSA je jeho výskyt ve zdravotnických zařízeních, kde má ideální podmínky pro šíření. Je tu mnoho vnímavých jedinců, kteří mohou být infikováni od asymptomatických nosičů (ostatní pacienti, ošetřující personál, ). V teoretické části práce jsou obecné informace o S. aureus taxonomie, antigenní stavba, onemocnění způsobená touto bakterií, faktory virulence, stafylokoková rezistence k antibiotikům a detekce kmene. Dále se práce věnuje MRSA, hlavně jako původci nozokomiálních nákaz obsahuje protiepidemiologická opatření, která by se měla v rámci snížení výskytu MRSA dodržovat. V konečné fázi se má práce zabývá Nemocnicí Havlíčkův Brod a její vnitřní protiepidemiologickou politikou. Výzkumná část bakalářské práce probíhala v již zmíněné Nemocnici Havlíčkův Brod během roku 2013. Hypotézy jsou zaměřeny na výskyt S. aureus v období 2009 2013, podíl MRSA kmenů v klinickém materiálu a detekce MRSA v rutinní laboratoři. Ve výsledcích se tedy vyskytují tabulky demonstrující výskyt S. aureus a MRSA v této nemocnici během pěti let. Na základě laboratorních výsledků byl u MRSA-pozitivních pacientů sestaven antibiogram, podle kterého může VŠ odborník rozdělit kmeny na nemocniční a komunitní. V poslední části výsledků jsou kmeny S. aureus a MRSA detekované v rutinní laboratoři. Jelikož je výskyt MRSA v této nemocnici malý, detekce kmene byla prováděna z cílených odběrů a z horních cest dýchacích, kde bylo možné zachytit S. aureus jako součást mikroflóry a MRSA jako ukázku asymptomatického nosičství. Jelikož není mikrobiologická laboratoř vybavena PCR, kmeny MRSA byly odhalovány diskovým difúzním testem. Tato metoda je časově náročnější, ale ve zdravotnických zařízeních s nízkým výskytem MRSA je postačující, protože spolehlivost metody je shodná s PCR. V diskuzi jsou shrnuty výsledky jak ze zpracovávání údajů za uplynulá léta, tak výsledky z vlastního měření. Výsledky jsou okomentovány a nastiňují výsledky hypotéz uvedené v závěru.
|
|
| |
|
|
Přístup sester k bariérové ošetřovatelské péči na infekčním oddělení a ostatních odděleních interního typu
MOTLOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá přístupem sester k bariérové ošetřovatelské péči na infekčním oddělení a ostatních odděleních interního typu. Ošetřovatelská bariérová péče je systém pracovních a organizačních opatření, který zabraňuje vzniku nozokomiálních nákaz a přenosu patogenních mikroorganismů v nemocničním či sociálním zařízení. Nozokomiální nákaza je infekce, která vznikla v přímé souvislosti s pobytem pacienta v daném zařízení. Bariérová ošetřovatelská technika je preventivní opatření, které chrání vnímavé jedince před vznikem nozokomiální nákazy. Tuto metodu musí dodržovat každý zdravotnický pracovník, bez ohledu na typ oddělení. Nejčastěji vyskytujícím se onemocněním, které vzniká v souvislosti s pobytem v nemocničním zařízení je onemocnění MRSA, neboli multirezistentní stafylokokus aureus. Bariérová péče je souborem mnoha metod, jimiž jsou sterilizace, izolace infekčních pacientů, osobní úprava personálu, léčení onemocnění zdravotnického personálu, hygienické mytí rukou a jejich následná dezinfekce. Na oddělení interního typu jsou hospitalizováni pacienti trpící chorobou vnitřních orgánů. Tento typ oddělení patří mezi nejzákladnější oddělení nemocničního zařízení. Infekční oddělení je velmi specifické, neboť zde jsou hospitalizováni pacienti, kteří trpí infekční chorobou nebo je na takovou chorobu důvodné podezření. Z toho vyplývá, že na infekčním oddělení musí být bariérová péče dodržována striktněji. Ve výzkumné části práce byly stanoveny dva cíle: Zjistit přístup sester k bariérové ošetřovatelské péči na infekčním oddělení a ostatních odděleních interního typu. Zmapovat znalosti a dovednosti sester v oblasti bariérové péče na infekčním oddělení a ostatních odděleních interního typu. Na základě uvedených cílů práce jsme stanovili výzkumné otázky: Jaký je přístup sester k ošetřovatelské bariérové péči na infekčním oddělení a oddělení interního typu? Existují rozdíly mezi znalostmi sester na infekčním oddělení a ostatních odděleních interního typu? Existují rozdíly mezi dovednostmi sester na infekčním oddělení a ostatních odděleních interního typu? Z výzkumného šetření vyplývá, že znalosti a dovednosti sester na oddělení infekčním a ostatních odděleních interního typu nejsou zcela totožné. Z výzkumu vyplynulo, že přístup sester k bariérové ošetřovatelské péči je efektivněji uplatňován na infekčním oddělení. Dále bylo zjištěno, že odpovědi části respondentů se zcela neshodují s daty, které byly zjištěny pomocí zúčastněného skrytého pozorování. Zatímco odpovědi sester interního oddělení téměř odpovídaly žádoucímu poskytování bariérové péče, Při pozorování bylo zjištěno, že se teoretické znalosti neshodují s reálnou praxí v podobě praktických dovedností. Výsledky práce mohou posloužit jako podklad pro výuku ošetřovatelských předmětů nebo jako příspěvek na odborné kurzy, semináře či konference zabývající se touto problematikou. Dále budou výsledky nabídnuty do odborných periodik, kde bychom chtěli čtenáře z řad odborné i laické veřejnosti upozornit na důležitost poskytování efektivní bariérové ošetřovatelské péče a přispět alespoň malým dílem k tomu, aby bylo této problematice věnováno více pozornosti na všech odděleních zdravotnického zařízení
|
|
|
Identification of nosocomial infection by electrophoretic techniques
Kubesová, Anna ; Moravcová, Dana ; Tesařová, Marie ; Horká, Marie
The detection and identification of pathogens currently relies upon a very diverse range of techniques and skills, from traditional culturing and taxonomic procedures to modern molecular biology based methods. However, conventional laboratory methods are time consuming, laborious, and they may provide both false positive or negative results, especially for closely related microorganisms. In this study, we suggest capillary electrophoresis techniques for differentiation and characterization of Methicillin-resistant and Methicillin-susceptible Staphylococcus aureus.
|
|
|
Epidemiologická situace ve výskytu svrabu v České republice v letech 2003 - 2012
KUCHAŘOVÁ, Eliška
Teoretická část diplomové práce, která byla vytvořena na základě studia odborné literatury, podává přehled o onemocnění svrabem, o epidemickém výskytu tohoto onemocnění, o jeho přenosu, klinickém průběhu, diagnostice a také léčbě. Praktická část byla zpracována retrospektivně na základě kvalitativního výzkumu, sekundární analýzou dat. Tato data byla získána z publikací Státního zdravotního ústavu v Praze a Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Cílem této práce bylo analyzovat trend výskytu svrabu v České republice za období deseti let (2003 2012). Praktická část této práce obsahuje informace týkající se trendů výskytu svrabu v jednotlivých krajích České republiky, výskytu svrabu podle věku, pohlaví, kolektivu, sezónního indexu, epidemického výskytu nebo o výskytu svrabu jako nemoci z povolání. Na základě získaných informací a dat byl vyhodnocen výskyt svrabu proložením trendu regresní přímkou a následným zjištěním korelací za pomoci metody výpočtu korelačního koeficientu. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že registrovaný výskyt onemocnění svrabem má od počátku sledovaného období (tzn. od roku 2003) spíše klesající charakter. Dle sezónního indexu bylo ve sledovaném období toto onemocnění nejčastěji zaznamenáváno v měsíci říjen. Naopak nejnižší počet onemocnění byl zaznamenáván v měsíci červen. Nejvyšší nemocnost byla ve sledovaném období zaznamenávána v Ústeckém kraji, kde specifická nemocnost činila téměř 50 případů na 100 000 obyvatel. Svrab jako nemoc z povolání patří mezi nejčastěji hlášená přenosná a parazitární onemocnění v České republice, a to především u zdravotních sester a ošetřovatelek v domovech důchodců, na interních odděleních a v ústavech sociální péče. Nejvyšší nemocnost byla ve sledovaném období zaznamenávána ve věkové kategorii 5 9 let, kde existovala silná přímá lineární závislost mezi výskytem svrabu a věkem. Výskyt epidemií svrabu v České republice v období let 1965 - 2012 měl dva hlavní vrcholy a to v roce 1970 a 1993.
|
|
|
Srovnání ošetřovatelské péče o klienty s MRSA na ARO, JIP a standardním oddělení
AMBROŽOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá jednou z nejvýznamnějších multirezistentních infekcí- MRSA. Methicilin rezistentní Staphylococcus aureus je nozokomiální patogen, který má schopnost rychle se šířit. Infekce způsobené MRSA jsou vždy spojené s vysokou mortalitou. Antibiotická rezistence je příčinou dvojnásobně zvýšené morbidity, prodlužuje hospitalizaci pacienta a tím i významně zvyšuje náklady vynaložené na zdravotní péči (Evropský antibiotický den, 2012). Přitom náklady vynaložené na prevenci multirezistentních infekcí představují méně než 20 % nákladů potřebných k léčbě nemocných s touto infekcí. Mezi rizikové faktory, které souvisí se vznikem MRSA infekce či jejím nosičstvím patří dlouhodobý pobyt v nemocnici, zejména na JIP či ARO, invazivní výkony, léčba antibiotiky, diabetes mellitus, chronické ledvinové selhání spojené s dialýzou, kožní choroby. Přenos se děje nejčastěji rukama ošetřujícího personálu, nedá se vyloučit ani přenos vzduchem (Maďar a kol., 2006).Pro práci byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda existují rozdíly v dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče u pacientů s MRSA při hygieně, stravování, vyprazdňování a při převazech na odděleních ARO, JIP a standardní oddělení. Druhým cílem bylo zmapovat dostupnost ochranných pomůcek pro personál na jednotlivých odděleních. Třetím cílem bylo zjistit rozdíly ve znalostech ošetřujícího personálu o problematice MRSA na jednotlivých odděleních. Čtvrtým cílem bylo zjistit, jak na jednotlivých odděleních zapojují do ošetřovatelského procesu rodinu pacienta s MRSA.Závěry práce ukazují, že nejlépe poskytovaná ošetřovatelská bariérová péče je na oddělení ARO a to ve všech oblastech. Výzkumem bylo zjištěno, že možnost izolovat pacienta s MRSA na samostatném boxe nebo pokoji mají všechna oddělení . Nedostatky v bariérové ošetřovatelské péči se týkaly oddělení JIP i standard. Z výzkumu vyplynulo, že existují standardní oddělení a JIP, na kterých se nepoužívají dekolonizační prostředky jak při hygienické péči, tak při převazech pacienta s MRSA. V případě specifik výživy u pacienta s MRSA na těchto odděleních správně neindividualizují a nedezinfikují použité pomůcky. U specifik vyprazdňování pacienta s MRSA respondenti z JIP a standardních oddělení chybují v postupu zacházení s infekčním biologickým odpadem. Pozitivním výsledkem je neomezená dostupnost ochranných pomůcek na jednotlivých odděleních. Ovšem jsou standardní oddělení, kde z ochranných pomůcek využívají jen rukavice. Zarážejícím zjištěním je, že ruce si před vstupem na pokoj a po jeho opuštění myjí dezinfekčním prostředkem jen respondenti z ARO. Znalosti respondentů o problematice MRSA byly kromě jednoho respondenta ze standardního oddělení na velmi dobré úrovni. Zapojit rodinu do ošetřovatelského procesu mají snahu respondenti na všech odděleních.
|
|
|
Laboratorní diagnostika Clostridium difficile
JANDOVÁ, Romana
Clostridium difficile s produkcí toxinů je nejčastějším původcem nozokomiálních střevních infekcí. Způsobuje zánětlivé onemocnění tračníku nazývané Clostridium difficile infection (CDI) různé závažnosti - od banálního průjmu až po život ohrožující stav jako je paralytický ileus a toxické megakolon. C. difficile stále ještě uniká pozornosti laické veřejnosti a stojí v pozadí za jinými bakteriemi, jako je např. MRSA. Clostridium difficile je striktně anaerobní bakterie. Je to grampozitivní tyčinka tvořící oválné subterminální spóry. C. difficile může produkovat dva typy toxinů - a to toxin A (enterotoxin) a toxin B (cytotoxin). Vlivem toxinů dochází k poškození střevního epitelu i hlubších vrstev střevní stěny. Vznikají zánětlivé ulcerace, které se pokrývají pseudomembránami. Některé kmeny produkují ještě binární toxin, jehož přesná funkce zatím není objasněna. Předpokládá se, že potencuje účinek toxinů A a B zvyšováním jejich koncentrace. K průkazu CDI je nutné odebrat vzorek stolice do sterilní zkumavky. Na Pracovišti bakteriologie Nemocnice České Budějovice, a.s. se provádí přímý průkaz antigenu a toxinu imunochromatografickou metodou. Jedná se o membránovou enzymovou imunoanalýzu pro detekci antigenu - glutamát dehydrogenázy (GDH) a toxinu A/B. Negativní výsledek GDH vyloučí s velkou spolehlivostí klostridiovou infekci. Za potvrzenou CDI se považuje průkaz toxigenního kmene C. difficile. To je zřejmé buď přímo z výsledku imunochromatografie, kdy se prokáže zároveň antigen i toxin, nebo průkazem genu pro toxin B metodou PCR. Pokud totiž vyjde v přímém průkazu pozitivní pouze antigen, vzorek se zasílá na PCR vyšetření do Laboratoře molekulární biologie a genetiky. Nezávisle na výsledku imunochromatografie se ze stolice zhotovuje mikroskopický preparát obarvený podle Grama. V případě prokázaného toxinu C. difficile se provádí anaerobní kultivační vyšetření, které trvá dva dny. K identifikaci narostlých bakterií se používá nejčastěji latexová aglutinace. Jde o metodu, kdy se IgG protilátky navázané na latexových partikulích specificky vážou k antigenům buněčné stěny. K identifikaci bakterie lze použít též přístroj VITEK - MS, který používá metodu ionizaci laserem za přítomnosti matrice s následnou hmotnostní spektrometrií. V případě pozitivního kultivačního nálezu Clostridium difficile se z narostlé kultury stanovuje citlivost k antibiotikům pomocí E-testu a diskové difuzní metody. Za rok 2011 bylo na Pracoviště bakteriologie vyšetřeno 291 vzorků stolic. Z nich mělo v imunochromatografickém vyšetření 13,4 % pozitivní antigen i toxin; 15,1 % pozitivní antigen a negativní toxin a 71,5 % bylo negativních. U 74 vzorků byl prokázán toxin C. difficile. U těchto vzorků bylo následně provedeno i kultivační vyšetření - pozitivní bylo v 62,2 %. Nejvíce pozitivních vzorků bylo odesláno z Infekčního oddělení. V počtu vyšetřených pacientů převažovaly ženy, bylo jich 53,6 % a mužů 46,4 %. Procentuální zastoupení toxigenních kmenů bylo u obou pohlaví prakticky totožné - 25 %. Všechny kmeny byly citlivé k vankomycinu a pouze jeden kmen byl rezistentní k metronidazolu.
|
host ::
RSS.